Přítomnost zbytků léků, zejména antibiotik v přírodě, hlavně ve vodních zdrojích, představuje významné riziko pro lidské zdraví. Jsou totiž odolné vůči rozkladu a čističky je účinně odstranit nedovedou. Zbytky těchto léčiv mohou přispívat k rozvoji antibiotické rezistence, což znamená, že bakterie se stávají odolnými vůči léčbě antibiotiky. Tento jev může vést k obtížněji léčitelným infekcím a zvýšenému riziku šíření rezistentních kmenů bakterií.
Aby člověk nepřijímal zbytky antibiotik v pitné vodě, je vhodné využívat speciální domácí filtrační systémy, které si poradí i s antibiotiky.
„Antibiotika začala ztrácet své léčivé účinky, protože si na ně bakterie začaly zvykat. Jednou z hlavních příčin vzrůstající rezistence je nadměrné a nesprávné užívání antibiotik, nadměrné užívání antibiotik v zemědělství a potravinářství a kontaminace životního prostředí, kdy se antibiotika dostávají do vody a půdy,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT.
Vodní ekosystémy jsou antibiotiky významně zasaženy, což podporuje šíření rezistentních bakterií. „Rezistentní bakterie si navíc dokážou předávat odolnost na antibiotika mezi sebou i bez jejich přítomnosti. Umí se šířit z člověka na člověka. Dalším rizikem je fakt, že dochází k tzv. multirezistenci, kdy si bakterie vytvoří rezistenci na více než jeden typ antibiotik,“ vysvětluje prof. MUDr. Helena Žemličková ze Státního zdravotního ústavu.
Ke zjištění kontaminace vody může dnes již sloužit jednoduchý pomocník. Biosenzor, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN a který dokáže ve vodě okamžitě odhalit i velmi malé zbytky antibiotik. Základem je na míru připravený nanomateriál odvozený od fluorografenu. Vědci k tomu využili metodu click chemistry, za niž byla loni udělena Nobelova cena za chemii.
„Pokročilé filtrační systémy účinně odstraňují z pitné vody zbytky antibiotik i další nežádoucí látky jako jsou chlór, těžké kovy, bakterie, viry, pesticidy či mikroplasty, a přispívají tak k vyšší kvalitě vody,“ říká Jaroslav Žák.
-TZ-
