Přesto, že hemoroidální nemoc neboli lidově „hemoroidy“ potkají statisticky za život většinu z nás, zdráháme se o nich mluvit. Na vině bývá ostych a také domněnka, že se nejedná o život ohrožující stav. Lékaři ale upozorňují, že pravda může být jinde. Nemocní se totiž často uchylují k chybné sebediagnóze nebo věří nesmyslům, jež kolují po internetu. Portál Sedimvklidu.cz, který mimo jiné dlouhodobě usiluje o detabuizaci hemoroidů, provedl unikátní průzkum, díky němuž jsou nyní k dispozici data, která srovnávají pohled pacientů s názory proktologů a poskytují zajímavé podněty pro zlepšení informovanosti a komunikace laické i odborné veřejnosti.
Vzhledem k tomu, jak velkou část populace hemoroidální nemoc trápí, data ÚZIS jasně dokazují, že na jejich odbornou léčbu se spoléhá jen malé procento z postižených. Když už do ordinace přijdou, jsou zde nejčastěji léčeni s hemoroidy 2. stupně (asi 30.000 lidí ročně). V takových případech lékaři zpravidla doporučují volně prodejné léky k lokální léčbě. Ty si pacient dle své prefernce může zakoupit ve formě čípků, krému nebo masti. Odborné odstranění hemoroidů nejčastěji pacienti podstupují v Praze (1,39 %) a v Jihočeském kraji (1,31 %).
Výsledky dotazníkového průzkumu poukazují na čtyři podstatné aspekty, na které se Sedímvklidu.cz snaží dlouhodobě upozorňovat:
1. Nízká informovanost přináší rizika
Z celkového počtu 380 dotázaných uvedlo 301 respondentů, že mají zkušenosti s hemoroidy. Dvě třetiny z nich hledá informace ohledně onemocnění i léčby na internetu, necelých 20 % řeší své potíže s praktikem a pouhých 8 % se objedná k proktologovi.
Většina (86 %) dotázaných přitom volí v první řadě samoléčbu (pomocí čípků, krémů a mastí), také úpravu jídelníčku a zvýšenou hygienu. Kamenem úrazu takového postupu může být chybná diagnóza, kdy pacient zaměňuje krvácení ve stolici za příznak hemoroidálního onemocnění, zatímco se jedná o vážnější potíže s potenciálně i fatálními následky.
„Jakmile se u člověka objeví krev ve stolici, je vždy nutné navštívit lékaře,” zdůrazňuje předseda koloproktologické sekce České chirurgické společnosti, MUDr. Július Örhalmi, Ph.D., FASCRS, MBA a dodává: „Při pravidelném sledování je možné předejít nádorům tlustého střeva a konečníku. Nádor zpravidla roste několik let, klidně i 10. V případě pravidelné kolonoskopie u indikované populace lze odstranit polyp, z něhož může vyrůst nádor, při endoskopii a není nutná žádná operace, ani onkologická léčba. Stejně tak se většinou najdou nádory v časném stadiu, při kterém není nutný rozsáhlý chirurgický zákrok, ozařování a chemoterapie. Prognóza na úplné vyléčení a přežívání je pak vysoce nad 90 %.”
Průzkumu se zúčastnilo i 24 specializovaných lékařů, z nichž se 91 % domnívá, že podstatnou roli pro vznik hemoroidů hrají genetické predispozice. Což potvrzuje i 70 % pacientů, kteří uvedli, že se potíže s hemoroidy objevují v jejich rodinné anamnéze.
Podle lékařů jsou navíc jednoznačně rizikovou skupinou těhotné ženy a ženy po porodu – průzkum potvrdil, že polovina respondentek má první zkušenost se vznikem hemoroidálního onemocnění právě z tohoto období.
2. Pacienty i odborníky je nutné soustavně vzdělávat
Podle průzkumu vyžaduje možnost využití moderních léčebných metod vysokou informovanost a proškolení lékařů, zatímco edukace pacientů pak přispívá k mnohem lepšímu porozumění a uvědomělé spolupráci při léčbě.
Vzdělávání lékařů
Většina dotázaných lékařů se shoduje na tom, že by uvítala:
- více odborných materiálů o moderních postupech a léčivech;
- více e-learningových kurzů, konferencí a kazuistik;
- výměnu osobních zkušeností s jinými proktology;
- informace o výsledcích různých typů léčeb;
- více informací o léčbě hemoroidů v těhotenství a při kojení;
- možnost zapojení do podpory prevence kolorektálního karcinomu.
Vzdělávání pacientů
Z dotazníku vyplývá, že pro zvýšení informovanosti by veřejnost uvítala především edukační materiály (41 %), sdílení pacientských příběhů (39 %), více informací na sociálních sítích nebo například preventivní program u zaměstnavatele.
Podle lékařů mají pacienti nedostatek ověřených informací, proto by podle téměř 80 % z nich bylo vhodné vytvářet například brožury či videa, jež budou poskytovat sjednocené a odborně kvalifikované informace. Ke zmírnění ostychu a prolomení tabu by pak podle jedné třetiny odborníků mohly přispět sociální sítě.
3. Otevřená komunikace snižuje strach z návštěvy lékaře
65 % respondentů uvedlo, že má obavy z návštěvy proktologa, necítí se při ní dobře, jsou nejistí, cítí napětí a nervozitu. Obavy by jim přitom pomohlo překonat více konkrétních informací o průběhu návštěvy a postupech při vyšetření, také zajištění diskrétnosti a možnost se beze studu ptát.
Při výběru proktologa pak respondenti nejčastěji uvedli, že je pro ně rozhodující, aby byl lékař schopen s nimi kvalitně komunikovat a dostatečně vysvětlovat lékařské postupy. Dalšími kritérii jsou dostupnost ordinace a spolehlivost lékaře.
Z pohledu lékařů je největším problémem oddalování návštěvy, což může vést ke vzniku komplikací, jako je krvácení, zánět či trombóza. Nezbytný je proto důraz na prevenci a eliminaci obav spojených s návštěvou proktologa.
„Pacienti se v tomto případě dělí na tři skupiny,” popisuje zkušenosti z praxe MUDr. Július Örhalmi: „První jsou edukovaní, dobře informovaní z preventivního programu, svědomitě podstupují doporučená vyšetření a přijdou hned, jakmile se objeví problém. Druhou skupinou jsou pacienti s určitou symptomatologií, nejčastěji krvácením, jež bagatelizují v domnění, že se jedná o hemoroidy, a třetí jsou ti, kteří mají symptomatologii výraznou – bolesti, krvácení, změnu defekačního rytmu a charakteru stolice, a bojí se lékaře navštívit, aby se tam, lidově řečeno ‚něco nenašlo‘. Důsledky zanedbání lékařské péče však mohou být u druhé a třetí skupiny fatální, neboť se může jednat o kolorektální karcinom, jenž je odhalen až v pokročilém stadiu.”
4. Podpora preventivních programů je klíčová
Z dotazníku vyplývá, že nízká informovanost o dalších onemocněních vede k ustálenému mýtu, že veškeré potíže v anální oblasti jsou hemoroidy. Lékaři se ale shodují na tom, že pacientům je poměrně často diagnostikován jiný problém, obvykle anální fisura, kolorektální karcinom nebo zánět tlustého střeva.
Zvýšení informovanosti o preventivním programu screeningu kolorektálního karcinomu a normalizace návštěv proktologa pro určení správné diagnózy a případného včasného zahájení léčby jsou proto zcela klíčové.
Z těchto důvodů je nutné prosazovat vyšší zapojení lékařů a zdravotních pojišťoven do preventivního programu.
Sedimvklidu.cz: Zvyšovat informovanost a bořit tabu
Průzkum dokazuje, že kvůli studu a obavám z vyšetření mnoho pacientů návštěvu u proktologa odkládá, mnohdy ji také považují za nepodstatnou a domnívají se, že si dokáží pomoci sami.
Je proto velmi důležité odbourávat mýty, nejistoty a obavy – na jedné straně dostatečnou informovaností, na straně druhé vytvářením bezpečného prostředí, v němž bude pacient moci otevřeně hovořit o svých potížích a navíc zde získá potřebné informace.
Cílem Sedimvklidu.cz je soustavně zvyšovat povědomí o hemoroidálním onemocnění, dalších proktologických potížích a preventivních programech mezi širokou veřejností, tím téma hemoroidů detabuizovat a normalizovat, a následně tak usnadnit práci lékařům, k nimž přijde dobře informovaný pacient připravený spolupracovat.
